Aktuálně
Čarodějnické rejdění aneb malý Mikuláš v Opočně
Měli jsme štěstí, počasí nám opravdu vyšlo. Vítr se utišil. Děti a rodiče se začali pomalu scházet na náměstí, kde v podvečer začal program, který uváděla paní Tymichová. Upoutat malé děti je opravdu těžké, ale jí se to povedlo. Zatančily nám také malé čarodějky „mažoretky“, vypadaly opravdu dost strašidelně, ale to k tomuto večeru patří. Po malém programu na náměstí jsme v doprovodu obrovské čarodějnice odcházeli do Lišťoviny, kde už byl připravený pan Machač a pan Jurášek, kteří pokračovali ve svém čertovském rejdění a spolu s čarodějkami „mažoretkami“ připravili pro naše nejmenší další program. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že šlo o malého Mikuláše, protože celá příprava probíhala opravdu svědomitě a namáhavě. Pak už se děti dočkaly zapálení ohně a velkého ohňostroje. Organizaci čarodějnického rejdění a přípravu zázemí v Lišťovině měli na starosti pan Dolejší a zaměstnanci správy majetku města. K poslechu a tanci hrála skupina Dynamic. A hrála skvěle. Důkazem toho je snad i to, že se nikomu nechtělo domů. Občerstvení bylo letos opravdu dost, o čemž mě přesvědčujete ve vašich e-mailech, které mi posíláte. Často se mě také ptáte, kdo zhotovil tak nádhernou čarodějnici v životní velikosti. Byli to právě pan Dolejší a paní Tymichová. Čarodějnici bylo opravdu těžké udělat. Oba věděli, že musí být velká a musí zaujmout. To se podařilo. Čarodějnice v životní elikosti byla na světě. Celé Opočno, děti ze školky i ze školy měly možnost si ji prohlédnout v KND, kde byla vystavena. Měla se stát symbolem pro další roky a odvést nás zase příští rok dolů do Lišťoviny. Ale nestane se tak. Někdo nám ji spálil. A připadalo mu to velice zábavné. Nám však nikoli. Věřte mi, že jsme nevěřili vlastním očím, že někdo je něčeho takového schopný. Těžko viníka vypátráme, ale je to opravdu škoda. Nevím, zda přesvědčím pana Dolejšího a paní Tymichovou, aby nám vyrobili novou čarodějnici. Všem, kteří se na tomto čarodějnickém rejdění podíleli, moc děkuji a doufám, že mi pomůžete i příští rok. Šárka Škrabalová (převzato z Opočenských novin)